Na první pohled působí obraz téměř groteskně. Kostra stojící v okně, denní světlo, zeleň venku. Nic, co by odpovídalo názvu. Hrůza se ale neozývá hned.
Postava je otočená zády. Nedívá se dovnitř, ani ven. Spíš jako by tam zůstala stát příliš dlouho. Kostra nepůsobí dramaticky, spíš obyčejně, téměř klidně. Právě tahle nepatřičná normalita je zneklidňující. Okno, které má oddělovat bezpečný vnitřek od vnějšího světa, tu přestává fungovat jako hranice.
Obraz pracuje s kontrastem mezi živými barvami interiéru a chladnou přítomností postavy, která už k žádnému prostoru nepatří. Nejde o strach z konkrétní hrozby, ale o pocit, že něco důležitého už proběhlo a my jsme u toho nebyli.
V prostoru funguje jako tichý narušitel. Nevnucuje se, ale mění atmosféru místnosti. Často vyvolává zvláštní typ rozhovorů o pomíjivosti, paměti a o tom, co zůstává, když odezní emoce i příběhy.
Je to obraz, který nepůsobí děsivě.
Jen připomíná, že některé věci si uvědomíme až ve chvíli, kdy je pozdě se ptát.
Jedná se o originální autorský obraz.
Hrůza z Doks
Název: Hrůza z Doks
Technika: olej na plátně
Rozměry: 120 × 100 cm
Rok: 2020
Autor: Klára Sedlo
Rám: plátno je napnuto na zadním blindrámu (lištový rám zezadu obrazu) a je bez vnějšího rámu
Signatura: signováno zezadu
Certifikát: přiložen certifikát pravosti.


